Jak to tenkrát začalo? Aneb z PG do PPG (1996/1997)

Jak to tenkrát začalo? Aneb  z PG do PPG (1996/1997)

 

Jednou takle po celodením svahování na Raný (když  už to vyhnilo) přistáváme na SZ loučce. Při balení padáků si všímáme nějakýho chlapíka, který k padáku připíná jakýsi koš s vrtulí. Běžíme k němu a divíme se dost amatérkému závěsu padáku do velice primitivní sedačky… Chlapík si dává koš s vrtulí na záda a žádá nás o zatažení za „splachovadlo“…vrtule se roztáčí a motor začíná vřískat. Pro nás, co jsme do té doby byli vyznavači tichého letu, to je naprostej ale opravdu naprostej  úlet!!! Chlapík popobíhá proti  zbytku SZ větříku a vznáší se do vzduchu…

S bráchou na to čumíme naprosto fascinovaný, koukáme střídavě na oblohu a zase na sebe a tak pořád dokola. Ty vole to si dělá prdel ne? Tuto větu opakujeme opravdu hodněkrát a krky máme absolutně vykroucený údivem a jakymsi zvláštim pocitem jestli je TOHLE (vůbec) MOŽNÝ ???!!!…

Když chlapík přistává dáváme řeč a zjišťujeme co a jak.  (mimochodem  dodnes nevíme, kdo to tenkrát byl… ).

Další víkend už to pálíme za Viktorem do Plzně a domlouváme se na výrobě krosny „Mach3“ (asi vůbec prvního českého setu této italské MPG prvotiny).

Netrpělivě čekáme na dohodnutý termín převzetí. Ten víkend opravdu nastal 🙂  a my jedeme znovu do Plzně. Viktor nám dává instrukce: sejdeme se „Na Bouli“,  tam  je ideální prostor na lítání. Vyndavá z auta krosnu – modrýho  ( naše oblíbená barva ) MACHa  TROJKU. My k ní naprosto užaslí přistupujeme a osaháváme si jí. Tenhle rituál je opět provázen klasickým českým všeříkajícím spojením: tyyy vole, tyyy vole !

Viktor nakopává krosnu a zahřívá jí…okamžitě zděšením uskakujeme od do té chvíle „našeho mazlika“ do vzdálenosti možná 20 metrů!  Kroutíme hlavama, rty máme těsně semknuté a pruhnuté do opačného banánu (dneska by se tomu asi řeklo „anti-smajl“) a vzájemně se s bráchou utvrzujeme v názoru: TAK TOHLE TEDA NE!***SORRY …a to už jsme měli zaplacenou zálohu!…  roztočená vrtule za řvoucím motorem v bezprostředním kontaktu (při zahřívání se krosna drží rukou) působí napoprvé opravdu dost nezvykle až hrůzostrašně.

Zde použiju letecké:  BREAK – BREAK  – Mezera – mezera 🙂 .

Po 10 minutách se už rozbíhám s krosnou na zádech a naprosto opojen stoupám výš. Dodnes si pamatuju, že při prvním letu se mi nepovedlo sednout si do sedačky (přitom to je velice jednoduchý) a letěl jsem celý let skutečně NAPROST OPOJEN A FASCINOVÁN v pozici, který říkáme „Džííízis“. Je to vlastně konfigurace, která se používá pouze při přistání s motorovou krosnou, tzn. vysednuto a pilot zavěšen s rukama nahoře a nohama visícíma kolmo dolu. Takže úplně první let jsem vlastně absolvoval celý v přistávací konfiguraci 🙂 . Z dnešního pohledu to vypadá strašně směšně, ale tenkrát jsem se cejtil jako KING of the Air.

Bracha absolvuje to samý a už je krosna v autě  🙂 – všiměte si prosím radikální a bleskové názorové  změny ***– oproti vyboldované větě o dva odstavce  výše! 🙂 .

Dáváme řeč s Viktorem. Viktor přichází s myšlenkou, že by se možná výrobou krosen začal živit. V té době naprosto neskutečný životní rozhodnutí! PPG byla záležitost naprosto neznámá, neprozkoumaná, nejistá,  hodně drahá a technicky náročná. Myslím, že jsem to byl já, kdo řekl: no tak to musíš založit firmu a … můžeš se jmenovat jako je tvoje český příjmení WALKER a brácha dodal JET… a tak vznikla jedna z nejúspěšnějších PPG firem v ČR s názvem WLAKERJET.

Postupem času pro nás Viktor vyrobil možná přes desítku krosen a dodnes  bracha lítá na jeho krosnách (já jsem přešel na NIRVANU, dalšího veleúspěšného českého výrobce Pavla Březiny).

Těmto oběma našim dodavatelům a kamarádům gratulujeme k jejich obrovskému podnikatelskému úspěchu a děkujeme jim za krásný, bezpečný a spolehlivý stroje, který nás vozí ve vzduchu už 20 let.

Mohlo by se vám líbit...